Autorská Dřevěná kniha – 
Je to název sošky, přesněji – Autorské knihy.
Co tím chtěl autor říct?
Ze všech možností tvarů a linií (a je jich hodně!), mě některé uspokojují trvale. A mohou mít i různé varianty.
Jeden z nich jsem použil v tomhle případě – na podstavci, který vypadá jako dávná kniha, je upevněna soška. Z jedné strany na ní vidíte linie prsu a z druhé strany připomíná ptáka. Pořád mám chuť tu dřevěnou holku hladit!
Ale to nejdůležitější najdete dole, v podstavci. Ten kulatý předmět – na každé straně jiný – to není dudlík! I když – k prsu by se hodil, že? Ale ne, ne, kdepak. Žádný dudlík. Je to víčko kulatého otvoru, do kterého se zasunuje svitek! Svitek, na který jsem vlastnoručně napsal „knihu“ o tom, jak jsem hledal tvar.
Svitek měří jistě víc než deset metrů a pečlivě srolován spočívá v kruhové „zásuvce“, kryté víčky. Takže se dá vyndat a číst.
Mám řadu variací na Dřevěnou knihu, ale zásuvku na vlastnoručně napsaný svitek? Ani jednu. Tahle je první. Je to trochu vtip a taky rarita pro sběratele vzácných tisků. Jsem zvědav kolik vynese, až ji budou dražit v Sothebys, nebo že by u Dorotky? To je narážka na Dorotheum, které má možná pobočku i v Praze, ta Malá Doritka. To je zas narážka na CH.D.
No – a jestli chcete vědět, co mi na téhle „knize“ dalo nejvíc práce, tak vám to řeknu: napsat tu knihu – svitek. Možná ji někdy z rukopisu přepíšu…