Buk | Martin Patricny

Buk (Fagus) Beech; Buche

jarní větvička
plody buku

Buk je vysoký, mohutný, většinou rovný kmen, překrásná koruna. Dorůstá až 30 metrů výšky a může se dožít přes 300 let. Buk vidí během svého života kolem sebe až tři generace smrků nebo borovic anebo 15 generací lidí.

Ze samičích květů se po oplození stanou bukvice.

Dřevo buků se dobře štípe a je ve starší literatuře používáno jako měřítko výhřevnosti. Zatímco dub se používá venku, na povětří, na stavbu lodí, hamrů, mlýnských kol, buk se používá převážně vevnitř. Z listnáčů je nejpoužívanějším dřevem v nábytkářství. Je to logické – kmeny dorůstají značné síly, mohutnosti a výšky, a přitom jsou rovné. Čili mají všechny předpoklady pro tovární zpracování.

Dřevo buku je tvrdé, světlé až světle hnědé. U starších stromů narůžovělé. U novotvarů a nepravého jádra může jít i do ruda. Po napaření získává charakteristickou „bukovou“ barvu. Buk není příliš pružný. Není ani příliš trvanlivý, když leží na zemi, rychle ho napadne hniloba.

Z buku si můžete představit různé drobné i větší výrobky: berlu, napínák do bot i starodávný zouvák. Ale taky třeba štok na porcování masa u řezníka bývá z buku, z bukových hranolů. Ramínka na šaty, dřív pažby spotřebních sportovních zbraní, vzduchovky.

Bukové dýhy se používají na překližky a intarzie.